Harry jako každé léto trávil i toto u strýce a tety. Když ho strýc nebo teta nehonili do práce, musel myslet na smrt svého kmotra.
Harry se ráno probudil a koukl se na hodinky. Bylo něco kolem šesté ráno. Jen jsi povzdech, zase se položil na postel. Do oka mu padl dopis od Rona, který mu přišel večer a začetl se do něj.
Ahoj Harry!
Jak se máš? Já celkem dobře- a mám pro tebe překvapení. Táta mluvil s Brumbálem a ten dovolil, abys k nám přijel už 1. srpna! No není to super? Budeš u nás celý měsíc!
A Hermiona přijede taky!
Tak se měj dobře a ať tě ti mudlové moc neotravují. Zatím ahoj!
Ron
Harry se jen usmál. Odložil dopis na noční stolek a zasněně přemítal, jaké to bude - být zase v doupěti...
Z myšlenek ho vytrhlo zahoukání sovy, která vlétla dovnitř pokoje otevřeným oknem. Byla to velká hnědá sova, která měla k noze přivázaný dopis s pečetí ministerstva kouzel. Harry sově dopis sundal, a když odlétla, zamyšleně se na něj zadíval. Po chvilce jej ale otevřel.
Stálo v něm:
Harry James Potter - Výsledky NKÚ (Náležité Kouzelnické Úrovně)
Vážení pane Pottere,
Gratulujeme ke složení NKÚ na Výbornou.
Obdržel jste 15 NKÚ.
Tímto vám blahopřejeme k postoupení do dalšího ročníku.
Výsledky jednotlivých zkoušek:
Obrana proti černé magii -2+1bonusový
Lektvary-2+0B
Péče o kouzelné tvory-2+1B
Bylinkářství-2+0B
Věštění-1+0B
Dějiny kouzel-1+0B
Přeměňování-2+1B
S pozdravem
Anna Kopřivová
Odbor NKÚ
Harry dopis ještě několikrát přečetl - nemohl uvěřit tomu, že dostal 15 NKÚ! Hned jak z něj opadla první vlna euforické radosti, vzal kus pergamenu a začal psát Ronovi a Hermioně.
Ahoj Rone!
Už se těším, až přijedu k vám do Doupěte. Dneska mi přišly výsledky NKÚ a dostal sem jich 15! Víš co to znamená? Že se mužů stát bystrozorem! A jak si dopadl ty? Měj se dobře a pozdravuj všechny.
Harry
Když dopis dopsal a ještě jednou si ho přečetl, vzal si nový kus pergamenu a napsal ještě Hermioně.
Ahoj Hermiono!
Jak se máš? Já přímo senzačně! Už se těším, až Tě zase uvidím v Doupěti. Dneska mi přišly výsledky NKÚ a dostal sem 15! Jak jsi dopadla ty? Určitě máš plný počet, viď?
Tak zatím ahoj
Harry
Jakmile udělal Harry tečku za poslední větou, dopis si přečetl, stočil ho do malé ruličky a zavolal si k sobě Hedviku. Ta, hned jak uviděla, že ji Harry volá - vznesla se, tiše houkla a sedla si na kraj stolu. Harry ji pohladil a začal jí přivazovat dopisy na nohu.
„Hedviko, tyhle dopisy doneseš Ronovi a Hermioně," řekl jí.
Sněžná sova ho jemně klovla do ruky na důkaz, že rozuměla a hned odlétla otevřeným oknem ven, vstříc vycházejícímu slunci.
Harry jí ještě chvíli pozoroval, pak zavřel okno a vytáhl domácí úkol, který zatím marně sepisoval pro Snapea. Měl napsat dva svitky dlouhou esej o účincích Bystroušku jedovateho a už mu chyběly jen tři palce. Zrovna když dopsal úkol, ozval se tetin ječivý hlas, oznamující, že má jít na snídani. Zvedl se a šel do kuchyně.
Nechtěl tetu nebo strýce nějak naštvat tak brzy po ránu. Jakmile vešel do kuchyně, strýc na něho pohlédl a pronesl: „Kde seš ty kluku jeden?"
Petunie se hned přidala.
„Ó milostpán si přijde na snídani kdy se mu zlíbí, co?"
Harry se napřímil a zamumlal: „Promiň, teto."
„Tady máš snídani ty nevděčníku," pronesla a podala mu krajíc chleba, namazaný máslem. Zato Dudley, ten měl na talíři pěkně opečenou slaninu a dvě volská oka. Ten se naa Harryho jen ušklíbl a pokračoval v jídle.
Když dojedl a umyl nádobí. Otočil se a chtěl jít zpět do svého pokoje, ale než stihl udělat první krok, strýc se znovu ozval:
„Kam si myslíš že jdeš ty jeden nevděčníku?! Koukej jít posekat trávník a taky zalít zahradu,...!"
Jakmile strýc skončil s výčtem všeho, co má udělat, sebral se a odešel na zahradu. Slyšel za sebou ještě strýce říkat: „A ne abys ses ulejval nebo budeš bez jídla!"
Venku začalo krásně svítit slunce a Harry se vydal do kůlny pro sekačku. Začal sekat strýcův tak milovaný trávník. Jen když se zamyslel, kolikrát ho už sekal, naskočila mu husí kůže. Raději začal myslet na něco jiného. Na to, proč Sirius musel umřít a on zůstal naživu.
Když takhle Harry dumal snad deset, nebo patnáct minut, uvědomil si, že jsou to už čtyři týdny, co byl na ministerstvu, a co s ním není jeho milovány kmotr. Dál přemýšlel nad tím, co se stalo. Pomalu mu přicházelo na mysl to, co řekl Lupin. Že Sirius by nedokázal sedět se založenýma rukama, když byl on, Harry, v nebezpečí a taky to, že ztráta člověka nikdy nepřebolí, a že ten člověk zůstane navždy v našich srdcích, a proto si ho musíme zapamatovat chvíle, kdy nám sním bylo nejlépe...